Zužitkujeme i zrníčka z malin. Nemléko staví svůj byznys na kvalitních surovinách a rozvážném nakládání s financemi

Podnikání nastartovala velká láska. Amálie Koppová a David Balcar rozjeli vlastní byznys s rostlinnou stravou jen pár měsíců po prvním rande. „Beznadějně jsme se do sebe zamilovali a řekli jsme si, že nemůžeme pracovat odděleně, a tak jsme zkusili podnikat,“ popisuje David první impulz k založení firmy Nemléko. Začali tím, že doma vyráběli čerstvá rostlinná mléka, která pak prodávali na trzích. Z pár desítek prodaných lahví ve stánku na pražské náplavce byly brzy stovky a z Nemléka se stala nejznámější značka rostlinných mlék a jogurtů v Česku.

Po prvotním úspěchu se mladý pár rozhodl pustit do podnikání naplno. Rozjezd firmy financovali ze stavebního spoření a kampaně na Hithitu, kde vybrali zhruba 400 tisíc korun. Peníze využili na nákup chladicího auta, přístrojů pro pasterizaci a etikety. Sdílenou kuchyni záhy vyměnili za prostory v bývalé zmrzlinárně v Černošicích, kam přesunuli výrobu rostlinných mlék a jogurtů. Zároveň opustili byt na pražské Letné a přestěhovali se do kanceláře nad výrobnou.

Když se dnes mladí podnikatelé ohlíží zpět, oceňují, že se do podnikání pustili už ve dvaceti letech, i když neměli žádné zkušenosti. Rozjezd nakonec po finanční stránce tak náročný nebyl, museli mu však věnovat spoustu času. „Víme, že to teď nesmíme pokazit. Tolik času, kolik jsme měli ve dvaceti, už těsně před třicítkou nemáme,“ dodává David.

Během sedmi let společně vybudovali fungující byznys s ročním obratem okolo 20 milionů korun bez velkých úvěrů v bance a investorů. „Bavili jsme se třeba s desítkou z nich, ale nakonec jsme vždycky řekli ne. Říkali jsme si, ať je růst firmy klidně pomalejší, hlavně ať je to naše a můžeme si to dělat po svém,“ dodává David. Dnes vyrábějí zhruba 15 000 produktů týdně. Vedle rostlinných mlék a jogurtů Optimistic jde hlavně o nápoje.

Když v roce 2016 Amálie a David začínali, byli v Česku jediní, kdo čerstvé rostlinné mléko a jogurty vyráběl. „Během let se s tím ale roztrhl pytel a konkurence najednou začalo být hrozně moc,“ vysvětluje David. Napadlo ho, že je právě teď vhodný čas na to, aby přišli s novými produkty. Nejprve rozjeli výrobu ledových čajů Yestea. Pak se mu do rukou dostala kniha o fermentování. Výroba kvašených nápojů s využitím mléčných bakterií ho nadchla, a do sortimentu tak přibyly ještě fermentované limonády Bacilli. Jde o ovocné nápoje v bio kvalitě, ve kterých nenajdete žádný přidaný cukr, barviva ani aromata.

Základ tvoří voda, vymačkaný citrón a koncentrovaná jablečná šťáva, která limonádám dodává plnější chuť i strukturu. Ten pak smíchají s dalším ovocem. Například u zázvorové limonády je to lisovaný zázvor, u malinovky zase vlastnoručně vyrobené malinové pyré. „Baví mě piplat se s recepturou a hrát si s tím, aby vznikla co nejlepší limča. Při pasírování malin nám třeba zbývá spousta zrníček, takže teď vymýšlíme, jak z nich můžeme dostat olej a udělat tak naši malinovku ještě malinovější,“ vysvětluje David.

Náročný výrobní postup se propisuje do specifické chuti limonád, díky které se snadno odlišují od konkurence. Na kvalitě žádné kompromisy dělat nechtějí, i když to pro ně může být méně ziskové. Značka a renomé je pro ně zkrátka cennější. „Snažíme se věci dělat, jak nejlíp to jde. I když to třeba z pohledu čísel není ta nejlepší cesta. Kdybychom nekupovali bio ovoce, ročně máme navíc milion korun. Nahrazením jablečné šťávy cukrem bychom získali další milion k dobru. Takhle to ale dělat nechceme,“ říká.

Limonády jsou fermentované, obsahují ale cukr z ovoce, a proto se musí nakonec šetrně pasterizovat, aby přestaly kvasit a netvořil se v nich alkohol, jako je tomu například u cideru. V posledním výrobním kroku pak limonády prochází zahřívacím tunelem, aby teplo zastavilo proces kvašení. Jenže pokud se v této fázi něco pokazí, limonády mohou dál kvasit. Hromadí se v nich pak oxid uhličitý a vznikne přetlak. „Buď to dopadne dobře a odletí jen víčko, nebo to dopadne špatně a bouchne to celé. Právě to se nám letos stalo s várkou asi 20 000 lahví do hypermarketu, kde se nám začaly kazit stovky limonád,“ popisuje David.

Na vině byla jedna ucpaná tryska v zahřívacím tunelu. Celou várku museli stáhnout, vyhodit a vyrobit novou. „Už se nám to znovu stát nemůže, ale v tu chvíli to bylo fakt nepříjemné. Celá ta ‚legrace‘ nás stala 400 tisíc korun. Právě na tyhle průšvihy máme finanční rezervu a také kontokorent, který můžeme čerpat až do jednoho a půl milionu,“ dodává David s tím, že ten mají jen pro případy krajní nouze.

K financím přistupují v Nemléku s velkou zodpovědností a rozvahou. „Už jen nákupem surovin se dá spousta peněz promrhat anebo taky ušetřit, ale musíte tomu věnovat čas a energii, což ne každý podnikatel má,“ vysvětluje David. Když v Nemléku začali vyrábět zázvorovou limonádu, zázvor v bio kvalitě kupovali od českého distributora. Během pár měsíců se jim ale podařilo postupně dostat až na začátek distribučního řetězce, a tím srazili náklady na nákup této suroviny více než o polovinu.

Podobným způsobem se ve firmě staví i k provozním nákladům. Když pátrali, kde by mohli ušetřit, zjistili, že když nechají vyvážet jen opravdu naplněné popelnice, sníží tím náklady o deset tisíc korun ročně. „Není to velký objem peněz, ale touhle optikou se můžete podívat na všechno a pak ušetřit mnohem víc. Když člověk volí úplně nejlehčí variantu, tak to většinou bývá ta nejdražší,“ dodává.

V Nemléku mají systém, který jim čtvrtletně na tvrdých datech ukazuje, jak si na tom podnik stojí z hlediska zisku. Kromě toho mají ještě vlastní tabulku, ve které si každý týden počítají náklady, marže a prodeje. „Koukáme se hlavně na to, jestli se všechno vyvíjí správným směrem. A pokud tomu tak není, hned podnikáme kroky, aby se to zlepšilo,“ vysvětluje David s tím, že právě týdenní kontrola jim pomáhá zachytit možné finanční problémy už v zárodku a jejich řešení není pro firmu tak bolestivé.