Těžké časy firmy posílily. Audit dnes ale potřebují víc než v minulosti, říká Ivana Smejkalová z Komory auditorů

Covid, drahé energie, válka na Ukrajině nebo vysoká inflace. Navzdory tomu, že český byznys prošel během posledních deseti let mnohými zkouškami, tuzemské firmy podle Ivany Smejkalové, auditní ředitelky společnosti Deloitte a členky Výkonného výboru Komory auditorů ČR, neztratily chuť růst. „Vedle tradičních společností, které se drží osvědčených postupů, nastupuje i nová generace podnikatelů, která se nebojí investovat do nových technologií,“ popisuje. Podle ní náročné období zároveň prověřilo kvalitu řízení firem. „Věřím tomu, že to do určité míry pročistilo podnikatelské prostředí. Zdravá firma, která má správně nastavené procesy, je schopná podobnou turbulenci ustát,“ dodává.

A právě v době, kdy je obtížné předvídat budoucnost, podle Smejkalové roste význam kvalitních informací. A s nimi pak i role auditorů, jejichž úkolem je nezávisle ověřovat, zda finanční výkazy odpovídají skutečnosti. „Firmy potřebují mít jistotu, že se rozhodují na základě správných dat a že jejich finanční výkazy odpovídají realitě,“ říká Smejkalová.

Právě auditoři jsou jednou z mála profesí, které mají možnost nahlédnout do fungování desítek firem napříč obory. A jejich práce je navíc přínosná pro celou společnost – přispívá ke správnému výběru daní, akcionářům dává větší důvěru ve fungování firem, majitelům přehled o tom, zda se s jejich majetkem nakládá hospodárně, a zaměstnancům zase jistotu, že pracují pro zdravý podnik a nepřijdou o práci. Věrohodná účetní závěrka je však důležitá i pro banky – firma bez auditu může dostat dražší financování úvěru kvůli vyššímu riziku nebo ho nezískat vůbec.

Představa auditora jako lovce finančních podvodů je ale podle Smejkalové hodně nadsazená. „Pokud firma k auditu přistupuje otevřeně, měla by auditora vnímat jako partnera. Může jí pomoci upozornit na rizika nebo slabá místa, kterých si sama nevšimla,“ vysvětluje. Auditor nachází spíše neúmyslné chyby. Typickým příkladem může být situace, kdy dvě účetní omylem zaúčtují stejnou fakturu. Jindy jde o chybný odhad nebo neúplné zohlednění všech okolností při účetním rozhodování. „Účetní jsou lidé jako každý jiný. Mohou se splést, něco přehlédnout nebo zapomenout. Právě proto je důležité mít druhý pár očí,“ dodává. Auditor tak podle ní není kontrolor, který hledá chyby za každou cenu, ale spíš partner, který pomáhá firmě odhalovat rizika a zlepšovat procesy.

Běžně auditor ročně pracuje s desítkami firem napříč obory, sleduje změny legislativy i vývoj ekonomiky. „Díky zkušenostem z různých oborů a znalosti trhu dokáže upozornit na rizika, která si management nemusí uvědomovat,“ vysvětluje Smejkalová. Právě tato role je podle ní u auditora stále důležitější. Regulace se mění, přibývají nové povinnosti, a pro řadu firem je tak obtížné se všemi změnami držet krok. „Firmy jsou už dnes ale otevřenější a s auditory se naučily spolupracovat,“ hodnotí.

Tisícům firem po celém Česku končí od letošního roku povinnost podstupovat povinný audit. Doposud zákon stanovoval limity pro povinný audit takto: majetek alespoň 40 milionů korun, obrat 80 milionů a padesát zaměstnanců. V praxi to znamenalo, že audit musely podstupovat akciové společnosti nebo svěřenské fondy, pokud dosáhly alespoň jednoho ze tří limitů, a ostatní typy společností, pokud dosáhly alespoň dvou ze tří limitů. Od roku 2026 se první dva limity, majetek a obrat, zvedly na trojnásobek a firma má povinný audit, pokud dosáhne alespoň dvou ze tří kritérií bez ohledu na právní formu účetní jednotky. Podle odhadu Komory auditorů ze systému vypadne až deset tisíc firem nebo podnikatelů.

Když se podnikatelé dozvěděli, že od roku 2026 už tisíce z nich nebudou muset mít povinný audit, mnozí si oddechli. Na první pohled budou mít méně administrativy, méně kontrol, a navíc se jim sníží náklady. Jenže podle Smejkalové může být taková úspora krátkozraká. Na otázku, proč by si firmy měly audit ponechat i v případě, že už nebude povinný, používá jednoduché přirovnání. „Je to podobné jako s pojištěním. Také si nepojišťujete majetek, protože může vypuknout požár. Platíte za jistotu, že když nastane problém, budete připraveni,“ vysvětluje a dodává, že stát zatím nemá jinou instituci, která by roli auditorů nahradila.

Pokud se menší firmy skutečně rozhodnou audit nepodstupovat, hrozí pokles kvality účetních závěrek a zhoršit se může i výběr daní. Úspora na straně podnikatelů navíc nemusí být tak významná, jak se na první pohled zdá. Pokud firma nebude mít auditované výkazy, mohou banky nebo investoři vnímat vyšší riziko a promítnout ho například i do dražšího financování úvěrů.

Po osmnácti letech v profesi vidí Smejkalová zásadní změnu i v nástupu umělé inteligence. Ta podle ní dokáže zpracovávat velké objemy dat, vyhledávat informace v dokumentech nebo automatizovat rutinní činnosti. Klíčovou roli člověka ale zatím nenahradí.

„Technologie nám pomáhá s analýzou dat, ale pořád potřebujeme odborný úsudek. Auditor musí vyhodnotit, jestli výsledky dávají smysl a jak je interpretovat. To za něj umělá inteligence zatím udělat neumí,“ vysvětluje. Právě schopnost spojovat čísla s porozuměním byznysu považuje za nejvyšší hodnotu auditorské profese. „Účetní závěrka není jen soubor čísel. Důležitý je rozhovor s klientem, pochopení jeho podnikání a schopnost vidět souvislosti. Často právě dobře položená otázka odhalí riziko, které by v tabulkách zůstalo skryté.“