Snižování úrokových sazeb zvýší zájem Čechů o investice, říká finančník z Air Bank

Na přelomu loňského a letošního roku začala Česká národní banka s postupným snižováním úrokových sazeb. Na svém posledním měnovém zasedání 20. března bankovní rada rozhodla o poklesu základní úrokové sazby z 6,25 procenta na 5,75 procenta. „Je to od centrální banky velmi silný signál. Dává tím najevo, že inflace postupně klesá, peníze se zlevňují a ekonomika dostává nový kyslík,“ říká Petr Žabža, investiční odborník z Air Bank. Podle něj se dá očekávat, že Češi budou ekonomicky aktivnější a ochotní více utrácet. Předpovídá také opětovné nastartování trhu s nemovitostmi. „Vysoké sazby u hypoték byly pro spoustu lidí velkou brzdou. Nyní pravděpodobně půjdou dolů, a Češi tak začnou více zvažovat pořízení vlastního bydlení nebo koupi nemovitosti jako investici,“ říká Žabža.

S poklesem základní úrokové sazby a zpomalením inflace klesnou i úroky na spořicích účtech, kde Češi stále drží většinu svých úspor. „Dlouhou dobu jsme byli svědky sazeb, které se v nejlepších případech pohybovaly kolem šesti procent. Nicméně tyto sazby nejsou dlouhodobě udržitelné a pravděpodobně půjdou níže. To povede k tomu, že lidé začnou zvažovat i jiné způsoby uložení peněz tak, aby se co nejlépe zhodnocovaly,“ říká Žabža. Podle průzkumu Asociace pro kapitálový trh více než jedna třetina Čechů neinvestuje, ačkoli ví, že by měla. „Předpokládám, že s poklesem úrokových sazeb se to začne pomalu měnit. Spořicí účty přestanou být z hlediska výnosu tak výhodné a lidé se začnou zajímat o možnosti investování. Nejspíš především o termínované vklady a dlouhodobé investiční nástroje,“ odhaduje Žabža.

V Česku v minulém roce každý čtvrtý investor naletěl nějakému podvodu. Podle průzkumu Asociace pro kapitálový trh se více než polovina lidí nevěnuje svým úsporám a investicím ani hodinu měsíčně. „Češi se o investice a investování příliš aktivně nezajímají. Proto mají pocit, že jim nerozumí a snadněji pak naletí podvodníkům. Tím se jejich nechuť k investicím stále prohlubuje,“ říká Žabža. Asociace tento stav označila jako takzvaný bludný kruh nedůvěry.

Jedinou cestou, jak tento problém řešit, je podle Žabži větší důraz na finanční vzdělávání. „Většinou stačí se svým financím věnovat alespoň hodinu až dvě týdně – například místo scrollování na sociálních sítích nebo sledování jednoho dílu seriálu na Netflixu. Stojí to za to, protože tak investujete čas do svých financí a své budoucnosti,“ říká. „A na nás jako bankovním sektoru pak je, abychom neustále vyvraceli mýty a srozumitelně investování lidem vysvětlovali,“ dodává.

Podle Petra Žabži by si začínající investoři měli dávat pozor například na pochybné nabídky ze sociálních sítí. Mnohdy bývají podvodně spojované se slavnými osobnostmi. „V poslední době to byly často falešné investiční rady například od prezidenta Petra Pavla nebo hokejisty Jaromíra Jágra. To je samo o sobě velmi nedůvěryhodné,“ varuje Žabža. Jako další výstražné indikátory zmiňuje tlak na rychlé uzavření obchodu nebo zdůrazňování principu jedinečnosti dané nabídky.

Petr Žabža varuje i před investičními příležitostmi, které nabízejí přehnaně vysoké výnosy v porovnání s tím, co je běžné na trhu. „Pokud vezmete v potaz, že akciové trhy dlouhodobě nesou řádově 8–9 procent a někdo vám slibuje 15 procent bez rizika, bude to pravděpodobně podvod,“ vysvětluje. „Daleko lepší je spojit se s finančním poradcem nebo si vyhledat informace od oficiálních institucí, například České bankovní asociace či Asociace pro kapitálový trh. Žijeme v digitální době a existuje už spousta online webinářů či školení, které vás do investic dobře zasvětí,“ říká Žabža.

Česká národní banka předpokládá snížení inflace v průběhu roku na úroveň dvou až tří procent. „To znamená, že podobné číslo můžeme očekávat i u hlavní úrokové sazby. Mnoho lidí to možná nepříjemně překvapí u již zmiňovaných spořicích účtů. Je ale důležité zachovat klid, nesnažit se rychle dohánět výnosy za každou cenu a vrhat se do nepromyšlených investic,“ říká Žabža. Jako základ je dobré nastavit si vlastní finanční plán. „Stále platí, že by člověk měl investovat jen peníze, které má navíc. Přesunout všechny peníze ze spořicího účtu v okamžiku, kdy úrokové sazby klesnou, není moudré. Budou totiž klesat postupně,“ říká Žabža.

Podle Žabži slouží spořicí účty jako produkt vhodný pro větší obnos peněz, které si člověk drží pro rychlou a nenadálou potřebu. Tyto finance tak mohou být použity například při ztrátě zaměstnání, rozbití spotřebičů v domácnosti nebo při poruše auta. „Řádově by to měl být zhruba čtyř- až šestinásobek průměrných měsíčních nákladů,“ říká Žabža. „Pokud má člověk ale peníze navíc, které nebude v období několika let potřebovat, tak přesně ty jsou vhodné pro investování. V tu chvíli by se člověk měl začít zajímat například o nástroje s pevným výnosem nebo investice do akciového trhu,“ dodává.

Air Bank na konci března nabídla svým klientům novou příležitost, jak zhodnotit své finance v dlouhodobějším horizontu. „Vytvořili jsme instrument, který je vhodný pro konzervativnější investory,“ říká Žabža.