Přes milion Čechů vůbec neinvestuje, ačkoli na to peníze má. Jednoduchých nástrojů přibývá, říká finančník z Air Bank

Češi jsou v oblasti investování poměrně konzervativní. Vzhledem k tomu, že inflace zvedla úrokové sazby, ještě více vzrostla atraktivita už i tak oblíbených spořicích účtů a termínovaných vkladů. Zhruba milion a půl Čechů navíc více či méně pravidelně investuje do podílových fondů, které začaly už v 90. letech nabízet velké banky. Tyto fondy, spravované investičními společnostmi, obvykle obhospodařují portfolia akcií či dluhopisů. Měsíčně do nich Češi posílají v průměru 1 500–2 000 korun. Vůči novým a více samostatným způsobům investování ale panuje spíše nedůvěra. Přes milion Čechů dokonce neinvestuje vůbec, ačkoli na to finanční prostředky má.

V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie drží Češi ve svém finančním majetku mnohem větší podíl hotovosti. V průměru je to až o 20 procent více. Podle České národní banky tvoří hotovost a depozita, jako jsou vkladní knížky nebo běžné účty, v průměru 56 procent jejich finančních prostředků. „To znamená, že z každé stokoruny, kterou máme k dispozici, 56 korun máme v hotovosti, a i když jsou uložené na spořicích nebo termínovaných účtech, dlouhodobě tyto peníze nezhodnocujeme úplně ideálně,“ říká finančník Petr Žabža.

Důvodů, proč se Češi do investování moc nehrnou, je podle Petra Žabži hned několik. „Mnoho Čechů má obavy z toho, že o své peníze nebo o jejich část přijde. Stále se veřejně mnohem více mluví o případech lidí, kteří kvůli investování peníze prodělali, než o těch pozitivních případech, kdy lidé konzistentně a dlouhodobě investují, a peníze tak zhodnocují,“ říká Žabža.

Zároveň mají podle něj lidé strach z toho, že udělají chybu, kterou nelze napravit, nebo mají pocit, že se z investování nedá nijak vycouvat. „Myslím, že je to také otázka generační. Máme poměrně velkou paměťovou stopu průšvihů, které se děly v 90. letech. Mnoho lidí bylo podvedeno a přišlo o peníze, a negativní přístup nám tak zůstal. Věřím, že dnešní dvacátníci už na investování nahlíží jinak a bude se to postupně zlepšovat,“ vysvětluje Žabža.

Česká bankovní asociace dlouhodobě měří finanční gramotnost na škále od 0 do 100. Její data ukazují, že v této oblasti nedochází k výraznému zlepšení. Několik let po sobě Češi v průměru dosahují zhruba na 56 bodů, a to navzdory vzdělávacím iniciativám, školením a kurzům. Přesto je podle finančníka Žabži možné tvrdit, že zájem o investice zejména u mladší generace stoupá.

Informací o investování je dnes spousta nejen pro odborníky. „Certifikovaní poradci a makléři mají nad sebou dohled a regulaci, která jim nastavuje přísná pravidla pro to, co a jak komunikují. Zároveň je ale na vzestupu i zajímavá skupina influencerů, kteří ve svých podcastech nebo videích přibližují investování mladšímu publiku. Tato skupina sice nepodléhá žádnému dohledu, umí ale tyto informace prezentovat velmi srozumitelně a jednoduše větším masám lidí. Jen je potřeba brát v úvahu, že nejde o profesionální investiční poradenství,“ říká Žabža.

Velkou chybou je podle Petra Žabži investovat peníze s vidinou rychlého zbohatnutí. „To většinou vede ke smutným koncům. O investicích je potřeba uvažovat citlivě a vstupovat do nich jen s penězi, které jsem schopný postrádat a jejichž momentální nedostupnost nijak nezasáhne do mého života. U většiny investičních strategií je totiž dobré nechat peníze pracovat alespoň tři až pět let,“ říká finančník. V západní Evropě je poměrně běžnou praxí investování na penzi. Česko ale v tomto ohledu zaostává. „Stále u nás panuje úvaha, že stát se o nás na stáří postará. Realita je ale taková, že by každý z nás měl myslet především na to, aby se o sebe postaral sám,“ říká Žabža.

Češi zatím příliš často neinvestují s dlouhodobými cíli, jako třeba zabezpečit se na stáří či vytvořit si rezervu například na pokrytí nákladů na studia svých dětí. Ale situace se pomalu lepší. „V současnosti se ohromně demokratizoval přístup k investičním nástrojům. Jejich nabídka je široká a dostupná. Navíc regulace ČNB jsou nastavené tak, že ochrana drobného investora je relativně vysoká,“ říká Žabža s tím, že každý, kdo má peníze nazbyt, má díky digitálním technologiím k investování skvělý přístup.

Od počátku příštího roku tak budou mít všichni klienti Air Bank starší osmnácti let možnost v aplikaci My Air investovat na největších trzích v USA a Německu. „Často lidi od investic odradí vyplňování složitých formulářů a skenování dokumentů. Proto jsme to vymysleli tak, že při zakládání investičního produktu klienta použijeme informace, které od něj už máme. Registrace mu tak zabere zhruba 90 vteřin a bude pro něj maximálně srozumitelná, protože je v češtině,“ popisuje Žabža.