Práce snů? Přelomový model Volva navrhla mladá designérka z Německa. Malé městské auto přirovnává k šálku espressa

Katharina Sachs měla se svým životem původně trochu jiné plány. Lákala ji architektura. Pak ale přišlo jedno osudové setkání se studentem automobilového designu. Jen díky němu nese podoba dosud nejmenšího elektrického SUV švédské automobilky Volvo, modelu EX30, její rukopis. „Popsal mi celý proces navrhování automobilů a já se do toho zamilovala. Vůbec jsem sice tehdy netušila, jak náročné to bude, ale rozhodla jsem se, že do toho půjdu,“ popisuje Katharina.

Chtěla nastoupit na německou univerzitu v Pforzheimu, která je oborem designu aut vyhlášená. Podmínkou přijetí však byly zkušenosti s navrhováním a modelováním, a tak Katharina odjela do Itálie. Ve firmě AgenForm CEMI absolvovala kurz 3D modelování. Pro ztvárnění svých návrhů využívala i hlínu či sádru. Poté pracovala jako modelářka v prestižní designové společnosti ItalDesign sídlící nedaleko Turína. Po dvou letech strávených v Itálii se na univerzitu dostala. Nyní navrhuje auta ve Volvu.

Volvo dalo světu tříbodové bezpečnostní pásy či boční airbagy. „Jsme odborníky na bezpečnost a chceme se v tomto směru nadále rozvíjet,“ říká designérka Katharina Sachs. Automobilka si ale nezakládá jen na bezpečnosti, důležitý je pro ni i uživatelský zážitek. Praktickými vychytávkami se snaží majitelům vozů usnadnit každodenní život. Do kufrů novějších modelů tak například umístila piktogramy tašek s nákupem, kufrů a dalších věcí, které se do něj vejdou. A jelikož je Švédsko jedním ze světových lídrů v udržitelnosti, je toto téma důležité i pro Volvo.

Bezpečnost, praktičnost a udržitelnost jsou tři základní hodnoty, kterými se musí ve Volvu řídit všichni, pro designéry to však platí dvojnásob. „Design musí sloužit nějakému účelu, zjednodušit lidem život a změnit ho k lepšímu. Jinak to není dobrý design,“ popisuje Katharina. Designér by podle ní nikdy neměl upřednostnit vzhled před praktičností, tyto dva aspekty musí jít ruku v ruce. „Je také třeba být neustále zvídavý a sledovat trendy v automobilovém průmyslu, prozkoumávat nové materiály i moderní technologie,“ doplňuje.

Stěhování do Švédska Katharina bez problému zvládla. S novým domovem se sžila prakticky ihned. „Švédové rádi mluví anglicky a všichni vás okamžitě přijmou. Vůbec se tu necítím jako cizinec,“ popisuje. Pobyt ve Švédsku ji obohatil nejen v profesním životě, ale i tom soukromém. Skandinávie z ní udělala outdoorového nadšence. Veškerý svůj volný čas tráví v přírodě, ať už u vody, nebo na horách. „Miluji drsnou přírodu. Ráda cestuji na sever Švédska, kde vás i v létě může na vrcholku hory zastihnout sněhová bouře,“ vypráví Katharina.

Na divokou přírodu ve Švédsku člověk narazí na každém kroku, a to i kolem měst. Lidé tam žijí obklopeni horami, lesy a vodou. „Právě proto, že jsme tady přírodě tak blízko, je pro nás ve Volvu nesmírně důležitá udržitelnost a výběr vhodných materiálů,“ popisuje. Příroda je pro Katharinu zdrojem nápadů. A ve Volvu v tomto ohledu rozhodně není sama. Blízký vztah k architektuře ji však táhne také do větších měst. Inspiraci čerpá především z minimalistických budov, kterých je ve Švédsku nespočet.

Katharina si velmi cení firemní kulturu Volva. „Mohu přijít za nejvyšším šéfem a říct mu, že něco nefunguje. Nemáme přehnanou hierarchii, což nám umožňuje otevřenou komunikaci na všech úrovních,“ popisuje Katharina. Ve Volvu podle ní nezáleží na tom, zda jste právě absolvovali vysokou školu, nebo máte mnohaleté zkušenosti. Není důležité, kolik vám je let, ani to, jakého jste pohlaví. Když máte dobrý nápad, nadřízení vás podpoří. „Potřebujete vedle sebe někoho, kdo věří tomu, co děláte. Já měla ohromné štěstí. Narazila jsem na skvělé šéfy, kteří mi od úplného začátku pomáhali růst a rozvíjet dovednosti. Jsem jim moc vděčná,“ doplňuje.

Když vedení firmy vybralo pro nový model EX30 Katharinin návrh, nemohla tomu uvěřit. „Byl to úžasný, nezapomenutelný pocit,“ vzpomíná na moment, kdy jí kolega oznámil, že její design vyhrál. Do soutěže o návrh dosud nejmenšího elektrického SUV automobilky se přihlásilo dvanáct designérů z různých poboček společnosti po světě. „Naším cílem bylo vytvořit nejudržitelnější volvo vůbec a to je přece to nejmenší. Je jako šálek espressa, je to malé městské auto, ale jsou v něm všechny důležité komponenty z větších aut,“ popisuje Katharina.

Než se z návrhu na papíře stane reálný automobil, uběhnou zhruba tři roky. „Během celého procesu máte podporu od nejrůznějších týmů napříč automobilkou. Spolupracujete s experty na jednotlivé oblasti. Je úžasné sledovat, jak všichni tvrdě pracují na vašem návrhu a jak se váš nápad stává skutečností. Vidět pak finální produkt stojí za to,“ říká designérka. A protože je tak trochu perfekcionistka, ještě před slavnostním představením modelu, kde měla úvodní slovo, se sama postarala dokonce i o to, aby se každý milimetr auta leskl.

Otázka ochrany životního prostředí je pro Volvo velmi důležitá. Vozy vyrábí převážně z přírodních a recyklovaných materiálů. Pracuje na vývoji auta, které by bylo možné poté, co doslouží, zcela rozebrat a všechny jeho součástky znovu použít. Do roku 2040 se chce Volvo stát cirkulární společností, která se bude řídit principy udržitelného rozvoje. „Je to velmi náročný úkol. Musíme změnit celý výrobní proces, ale je to správné rozhodnutí, které bude mít ohromný dopad,“ říká Katharina.

Podle Kathariny jí Volvo pomohlo nastartovat kariéru tím nejlepším možným způsobem. Už v úplných začátcích dostala od nadřízených velkou podporu. „Když vám někdo důvěřuje, předá vám odpovědnost a dá vám prostor k růstu – to je to nejcennější, co můžete v práci dostat,“ říká. Ve Volvu by se chtěla nadále kariérně posouvat. Ráda by pod sebou měla tým, ve kterém by lidé zažívali to, čeho si ona na práci ve Volvu nejvíce cení, tedy přátelské, inspirující a podporující prostředí.