Plísně neprospívají našemu zdraví a ničí vybavení domácnosti i samu nemovitost. Jak se jich nadobro zbavit?

Pojmem plísně označujeme hned několik druhů mikroskopických hub. Rozmnožují se pomocí spor, které jsou běžně přítomné ve vzduchu a čekají, až najdou vhodné podmínky k růstu. „Plísně se nejčastěji tvoří v interiérech kvůli špatnému větrání, zvýšené vlhkosti a takzvaným tepelným mostům, kde konstrukcí domu uniká více tepla,“ vysvětluje Peter Vavrda, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Alpha Czech, která se zabývá výrobou protiplísňových nátěrů.

Pokud se teplý, vlhký vzduch dostane ke studené stěně, začne na ní kondenzovat. A právě takový povrch se stává ideálním místem pro vznik plísní. „Proto se jim také nejvíc daří v zimním období,“ říká Peter Vavrda. Určitě bychom ale neměli brát plísně jako něco, co k zimě patří a s příchodem teplejších měsíců zase odezní. Spory těchto hub často vyvolávají alergie, dráždí dýchací cesty a zhoršují astma. Dlouhodobý pobyt v takovém prostředí pak může vést i k chronickým dýchacím potížím.

Moderní bydlení se výrazně změnilo. Zatímco dříve domy „dýchaly“ přirozenými netěsnostmi, dnes se snažíme mít stavby dokonale utěsněné. Plastová okna s trojskly, zateplené fasády a důraz na energetickou úspornost sice snižují náklady na vytápění, zároveň ale omezují přirozenou cirkulaci vzduchu.

„Dnešní domy jsou extrémně uzavřené. Když vyměníme okna a zateplíme fasádu, ale přitom neřešíme přívod čerstvého vzduchu, můžeme mít najednou plísně i tam, kde se dřív netvořily,“ říká technický a výrobní ředitel firmy Alpha Czech Jakub Pyšný. Třeba v panelových domech se podle něj často objevují případy, kdy po rekonstrukci obálky budovy začnou lidé řešit plísně v rozích místností nebo kolem oken, přestože se tam s nimi do té doby nesetkali.

Jedním z hlavních důvodů šíření plísní je však nedostatečné větrání. S tím, jak v posledních letech stoupaly ceny energií do závratných výšin, se snažíme minimalizovat ztráty tepla – a větráme tedy co nejméně. „Sami si tak vytváříme prostředí s vysokou vlhkostí, která plísním svědčí. Krátké a intenzivní větrání je v zimních měsících pro ochranu proti plísním naprosto zásadní,“ upozorňuje Jakub Pyšný. Mezi další faktory zvyšující vlhkost patří také příliš velká koncentrace rostlin v jedné místnosti, objemná akvária nebo sušení prádla v bytě.

V domácnosti vzniká vlhkost neustále, tomu se vyhnout nedá – dýcháme, vaříme, pereme, sprchujeme se. Nikoho také asi nepřekvapí, že nejohroženějšími místnostmi v každém domě nebo bytě jsou koupelna a kuchyně. Po každém koupání, sprchování, vaření či mytí nádobí bychom proto měli pořádně vyvětrat. „Například v koupelně vytvoříte během pár minut obrovské množství páry. Pokud se jí nezbavíte, vlhkost zůstane uvnitř a začne se srážet na stěnách nebo obkladech,“ popisuje častý problém našich domovů Peter Vavrda.

Kromě koupelen a kuchyní patří mezi ohrožená místa také prostory za nábytkem. Pozor bychom si měli dát hlavně na velké kusy nábytku přiražené těsně ke stěně. Vzduch za nimi nemůže proudit, proto se tam vlhkost snáze udrží a plíseň pak může nerušeně růst. Navíc není za skříní, knihovnou nebo třeba objemnou komodou vidět, takže na ni nemusíme přijít klidně několik let.

Dalšími rizikovými částmi domu nebo bytu jsou tepelné mosty, což jsou konstrukční slabiny budovy, kde dochází k vyšším tepelným ztrátám. „Typicky se jedná o rohy místností, překlady nad okny nebo špatně utěsněné rámy. V zimě se tato místa ochladí víc než zbytek místnosti, a právě tam začíná stěna vlhnout nejdříve,“ říká Jakub Pyšný s tím, že problém může vzniknout už při samotné výstavbě – například špatným napojením konstrukcí nebo použitím nevhodných materiálů.

Je dobré mít na paměti, že plísním tvořícím se na místě tepelných mostů se většinou nedá předcházet větráním, protože se zde vlhkost tvoří kontinuálně. Jak tedy proti nim bojovat, aniž by se muselo sahat k nákladným a pracným stavebním zásahům do konstrukce budovy?

Zbavovat se plísní v oblastech tepelných mostů tím, že postižené místo pouze postříkáme dezinfekčním prostředkem, určitě nestačí. V zásadě tím jen na čas oddalujeme problém, který se dříve nebo později objeví znovu. Pozor bychom si měli dávat na přípravky obsahující sloučeniny chloru. Ty sice napadenou plochu krásně vybělí, jenže po vyprchání chloru se na omítce vytváří krystalické kapičky soli a ty můžou při častém použití narušovat zdivo. Jako vhodnější prostředek proti plísním doporučuje Jakub Pyšný octovou vodu. Ale ani ta nezaručí, že se tím problému zbavíme definitivně.

Když chceme plíseň odstranit trvale, musíme vyřešit příčinu jejího vzniku. Možností se nabízí hned několik, záleží na tom, kolik peněz jsme ochotni investovat a jak komplexně hodláme k celé věci přistoupit. Zdánlivě nejsnazší je postavit poblíž tepelného mostu odvlhčovač vzduchu, jehož cena se v internetových obchodech pohybuje v řádu jednotek tisíc. Jenže pokud máme doma takových míst několik, přestává být toto řešení levné i praktické.

Poněkud nákladnější, ale pro celkové klima místnosti lepší variantu představuje využití lokální rekuperační jednotky, která stojí přibližně patnáct až dvacet tisíc korun. Její nevýhodou však je, že se její instalace neobejde bez vrtání otvoru do obvodové zdi. Co tedy dělat, když se nám nechce vrtat díry do zdi ani si doma obestavět stěny odvlhčovači vzduchu? Překvapivě jednoduchým, trvalým a úsporným řešením je vymalovat postižená místa, nebo ještě lépe celou místnost, reflexně izolační nátěrovou hmotou.

Ta sice vypadá jako běžné nátěry, ale dost podstatně se od nich liší. „Kromě speciální vodní disperze obsahuje velké množství miniaturních, dutých skleněných kuliček, které v sobě mají vakuum a v interiéru pohlcují tepelné záření,“ ozřejmuje fungování nátěrů firmy Alpha Czech její zakladatel Peter Vavrda. Když se v zimě dotknete stěny s reflexním izolačním nátěrem, bude teplá, zatímco stěna ošetřená běžnou barvou bude chladná. „Použitím našeho materiálu zabráníte vytváření vlhkosti a následnému růstu plísní, ale také ušetříte náklady na vytápění. Při vymalování všech stěn i stropu může úspora dosahovat kolem třiceti procent,“ dodává.

Zatímco v interiéru reflexně izolační nátěr tepelné záření pohlcuje a následně jej vysílá zpět do místnosti, v exteriéru ho odráží zpět do atmosféry. Proto se tento typ nátěrových hmot výborně hodí i jako vnější termoizolace pro všechny materiály, u nichž potřebujeme snižovat povrchovou teplotu.

Nanášení reflexně izolačního nátěru není nijak náročné, zvládne ho bez problémů i začátečník. Od malování běžnou barvou se liší snad jen v tom, že nátěr má hustší konzistenci. Je proto nutné dělat kratší tahy, maximálně 60 až 70 centimetrů dlouhé.

Produkty společnosti Alpha Czech nacházejí široké uplatnění nejen v domácnostech a stavebnictví, ale i v průmyslu. Mezi její zákazníky patří například mladoboleslavská Škoda Auto, Jaderná elektrárna Temelín nebo Unipetrol Litvínov. Společnosti se také daří expandovat do zahraničí. Například v oblasti Perského zálivu se ambasadorem značky stala Jeho Královská výsost šejk Hasher bin Maktoum al Maktoum z Dubaje.