Opatov získá novou tvář. Nestavíme dům, měníme celé Jižní Město, říká architekt
Izabela Nováková
Půl století byl pražský Opatov jen přestupní stanicí. Teď tu vznikne nové městské centrum, které ovlivní život desítek tisíc obyvatel největšího českého sídliště.
Václav Hlaváček studoval v ateliéru rekonstrukce budov na stavební fakultě ČVUT v Praze. Profesní dráhu začal ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů pod vedením architekta Pavla Kubky. V roce 1993 založil pražskou pobočku nizozemského architektonického Studia acht. Studio má dnes hlavní sídlo v Praze, další pobočky fungují v Brně, Olomouci a Třinci. S nizozemskými architekty a designéry stále spolupracuje.
Když architekt Václav Hlaváček přijel na Opatov, aby si nový projekt promyslel, v první chvíli neuvažoval nad velikostí domů ani uspořádáním ulic. „Napadlo mě jediné, jak sem přinést radost ze změny,“ říká šéf architektonického Studia acht. Právě tato myšlenka se pak prolnula do celého návrhu Nového Opatova, který se stane centrem Jižního Města.
Z původních plánů zbylo jen torzo
Podle návrhů ze 60. let měl být Opatov srdcem Jižního Města, které propojí důležité dopravní uzly a zároveň nabídne prostor službám, obchodům i kultuře. Jenže plány zůstaly na papíře. Po roce 1970 se vedení projektu ujaly stavební podniky, které se zaměřily jen na budování nových panelových domů a nejnutnější občanské vybavenosti, jako jsou jesle či školy.
Opatov tak půl století sloužil jen jako dopravní terminál pro tisíce lidí. Teď se věci konečně daly do pohybu. Projekt Nový Opatov reaguje na současné potřeby a využívá k tomu moderní technologie i udržitelný přístup. „Projekt se nesoustředí jen na stavbu domů. Navrhujeme městské centrum, které odpovídá velikosti statisícového krajského města. A taková centra se obvykle vyvíjela celá staletí,“ říká Hlaváček o náročnosti celého projektu.
Místo, kde se rádi zastavíte
Jižní Město, které mělo léta nevalnou pověst sídlištní pustiny, je domovem pro 80 tisíc lidí a celé tři generace tu prožily důležité momenty svých životů. „Když se vám někde narodí dítě, někde vám umřou rodiče a někde dostanete první pusu, tak to místo musíte mít rádi. To je domov,“ říká Hlaváček. Nový Opatov má jít tomuto naladění naproti a přinést lidem lepší veřejný prostor.
Jižní Město je velmi pozitivní místo. Není to žádná pustina – několik generací tam vychovalo děti.
K tomu, aby takové místo vzniklo, musel Hlaváček najít vyvážený mix funkcí, tedy bydlení, práce, služeb i prostoru pro volný čas. „Snažili jsme se to otočit. Místo toho, aby tudy lidé jen rychle prošli, chceme je tu na chvíli zastavit. A to ne kvůli obchodům v pasáži, ale protože je tu příjemně,“ vysvětluje.
Kam zmizela humna?
„Jsou města, kde stojíte na náměstí a vidíte humna. A to je velmi půvabné,“ říká architekt Václav Hlaváček s tím, že spousta českých měst už takové výhledy ztratila kvůli zástavbě. Jižní Město si ale podle něj tento romantický kontakt s krajinou stále uchovává. „Sednete na kolo, minete poslední panelák a najednou jste v přírodě.“ Na dohled Jižního Města je Milíčovský háj, Kunratický les i Hostivařská přehrada.
Jak navrhnout náměstí
Proč je nám v centrech měst příjemně? Podle architekta jde o lidské měřítko, tedy takové uspořádání budov a ulic, které neruší naše přirozené vnímání prostoru a nepřekáží našemu pohybu v něm. Necítíme se ztraceni mezi vysokými domy ani sevřeni neprostupnou zástavbou. Podle tohoto principu postupovali architekti ze Studia acht i při návrhu nového náměstí, které vznikne u výstupu z metra Opatov v místě, kde se potkávají cestující z metra a autobusů.
Náměstí se bude rozkládat pod úrovní rušné Chilské ulice. Kolem něj budou domy maximálně se šesti až osmi podlažími. To znamená, že budou vytvářet vnitřní prostor, který bude působit přívětivě, vzdušně a bezpečně. „Ten prostor vás vlastně obejme. A bude se chovat jinak v létě, v zimě, ráno i odpoledne. Snažíme se, aby to bylo místo, odkud člověk neutíká,“ vysvětluje Hlaváček.
Směrem od náměstí dál už bude výška chystané zástavby pozvolna růst a navazovat na stávající panelové domy. Při plánování ulic se navíc architekti snažili vycházet z přirozeného pohybu chodců. „Lidé sami nejlíp vědí, kudy chtějí jít. Často to dokazují cestičky vyšlapané v trávě mimo chodníky,“ dodává Hlaváček. Proto návrh nabízí různé paralelní trasy, třeba podél vodních ploch či parku.
Město krátkých vzdáleností
Stanicí metra Opatov denně prochází zhruba 30 tisíc lidí, kteří dojíždějí za prací, do školy či za službami do jiných částí Prahy. Náporu cestujících má Nový Opatov ulevit tím, že přímo na místě nabídne pracovní příležitosti, služby a obchody, za kterými by jinak místní jezdili do centra metropole. Hlaváček zde využil koncept, pro nějž se vžil název město krátkých vzdáleností. „Ráno odvedete děti do školy, na stejném místě si domluvíte pracovní schůzku v bistru, pak se přesunete o pár metrů dál do sdílených kanceláří. A odpoledne děti zase vyzvednete a na místě ještě nakoupíte. A to všechno můžete udělat pár kroků od metra,“ přibližuje svou vizi architekt.
Součástí Nového Opatova bude i širší nabídka bytů pro jednotlivce, rodiny, seniory i páry. Právě menší byty, dvoupokojové či garsonky, na Jižním Městě chybí. „Představte si, že máte malé dítě a jeho babička bydlí přes ulici a může vám ho pohlídat. To není žádný luxus, to by mělo být standardem,“ upozorňuje Hlaváček na model multigeneračního bydlení, kde širší rodiny žijí v jedné čtvrti. „Jenže jak to zařídit, když teď v nabídce převažují třípokojové byty? To nestačí,“ dodává.
Co vám tady chybí? Voda!
Během navrhování Nového Opatova probíhaly veřejné diskuze, výzkumy i setkání s místními. Architekti se ptali i školáků z Jižního Města, co jim tady nejvíce chybí, a požádali je, ať to nakreslí. „Většina dětí namalovala vodu,“ říká Hlaváček. Jejich přání vzali vážně, a voda tak hraje ve finálním návrhu důležitou roli.
Na Novém Opatově budou vodní plochy zabírat téměř dva tisíce metrů čtverečních. Zatímco v létě ochladí okolí, v zimě nabídnou místo pro bruslení. „Nešlo nám jen o to, abychom vytvořili příjemné posezení u vody. Když se voda v území zadrží a začne přirozeně fungovat, zahnízdí vám tam kačeny, vyroste rákosí a objeví se žáby. A pak tu zažijete radost, když přijedete metrem, uděláte jen pět kroků a potkáte čmeláka,“ říká Hlaváček. Jeho návrh počítá i s recyklací dešťové vody, která poslouží k zavlažování zeleně. Ta pokryje téměř polovinu území nového centra. V plánu je vysázet přes čtyři stovky stromů, které vytvoří příjemné klima i zklidňující kulisu každodennímu životu.
Stromy hrají na Novém Opatově důležitou roli. I když jste v intenzivní zástavbě, najednou díky nim cítíte, že přichází podzim nebo že nastává jaro.
Podle Hlaváčka je nejdůležitější, aby si lidé mohli k místu vytvořit vztah. „Byl bych rád, kdyby tudy za třicet let procházeli a říkali si: Tady se Pepíček naučil jezdit na kole a tady byla cukrárna, kam máma ráda chodila. Lidský cit je mnohem silnější než panel,“ dodává. Urbanismus podle něj nemusí hledět stovky let dopředu. Musí ale dobře sloužit lidem a být promyšlený, vkusný a nepřekážet každodennímu životu. „Snažím se tu jen nabídnout jinou formu prožitku. Aby to bylo místo, které je praktické, krásné i trochu romantické. Ne pyšné, ale ani nudné. Prostě místo, kde se dobře žije.“
Ve spolupráci s architekty ze Studia acht chystá developer FINEP zásadní proměnu okolí stanice metra Opatov.
Nové náměstí o ploše 3 000 metrů čtverečních propojí metro, autobusy i budoucí tramvajovou trať v ulici Chilská.
V okolí vzniknou odpočinkové zóny, prostory pro kavárny, pivovar či služby.
Promenády, cyklostezky a sportovní plochy nabídnou prostor pro volný čas.
Nové bydlení bude v souladu s konceptem „města krátkých vzdáleností“. Všechny potřebné služby, pracovní příležitosti i volnočasové aktivity budou v dosahu 250 metrů.
Stanice metra Opatov se stane přirozeným dopravním uzlem celého Jižního Města.
Vznikne tu plně bezbariérový přestup mezi metrem, autobusy a budoucí tramvají. V oblasti také přibyde téměř 1 400 nových parkovacích míst.