Od hashtagu k práci na plný úvazek. Šumavský patriot propojuje krásu přírody s dobrovolnictvím

Nad krajinou se převaluje hustá mlha, ticho ruší jen zpěv ptáků a troubení jelenů. Slunce se pomalu zvedá a jeho paprsky barví oblohu do růžových a oranžových odstínů. Z mlžného oparu se postupně vynořují vrcholky kopců i údolí. Šumava se probouzí.

Tento okamžik natáčí na svůj telefon Richard Brož, milovník Šumavy a tvůrce projektu We Love Šumava. Během chvíle pak video sestříhá a na sociálních sítích ho sdílí s desítkami tisíc sledujících. Svým nadšením přibližuje tuto část Česka lidem z celé republiky i ze zahraničí. Jeho snímky a videa zachycují nejen východy slunce, ale i výhledy ze šumavských hor, rozkvetlé louky nebo jeleny v říji.

Richard Brož si zakládá na tom, že všechny příspěvky jsou aktuální. Proto se fotky a videa většinou objeví na internetu ještě ten den, kdy vznikly. Richard má v mobilu několik aplikací na sledování počasí, které mu pomáhají naplánovat, co pro fanoušky Šumavy zachytí. „Když vím, že má být hezké počasí nebo třeba sněžit, tak ráno vstávám ve čtyři, v létě klidně ve tři hodiny ráno,“ popisuje šumavský rodák své natáčení východů slunce. Ročně jich zažije zhruba stovku.

„Lidé mi děkují, že to mohou vidět. Mnoho z nich už na takové výlety nemůže. Největší radost to dělá starším lidem,“ přibližuje Brož. Zároveň ale dodává, že ne každý východ slunce se povede. „Je to o štěstí, počasí a okolnostech. Kolikrát vstanu ve tři ráno a pak z toho nemám nic, protože přijdou mraky.“

Komunita kolem projektu We Love Šumava dnes čítá téměř sto tisíc členů, které spojuje láska k tomuto českému pohoří. „Začalo to zhruba před třinácti lety, kdy jsme měli partu Harakiri Gang. Byla to doba začínajícího instagramu a my sdíleli fotky ze závodů na snowboardu. Právě u jedné z nich jsem tehdy poprvé použil hashtag #welovesumava,“ vypráví Brož.

Časem začal označovat všechny své fotky ze Šumavy hashtagem a další lidé se k němu postupně přidávali. To ho vedlo k založení účtů s názvem WeLoveŠumava na sociálních sítích Facebook a Instagram. Tehdy však netušil, že z jednoho hashtagu vznikne komunita, která se bude nejen kochat krásou Šumavy, ale také aktivně podílet na její ochraně. Webové stránky i profily na sociálních sítích dnes už navíc slouží také jako online infocentrum, kde návštěvníci Šumavy najdou tipy na výlety.

Přestože to začalo jako koníček, poslední dva roky se Richard projektu věnuje na plný úvazek a jeho manželka Adéla a bratr Filip mu s tím pomáhají. „Na facebooku máme měsíčně tři miliony zobrazení, což obnáší spoustu komunikace s lidmi, kteří chtějí třeba tipy na výlety,“ vypráví Brož. Má také spoustu nápadů a projektů, které postupně realizuje. Jedním z nich je například obnova historické kašny u Debrníku, která je náročná hlavně po administrativní stránce. „Všechno to vypadá jako pohodový život v přírodě, kdy běhám po Šumavě a fotím, ale ve skutečnosti to zahrnuje hodně práce a někdy i byrokracie,“ dodává s tím, že například první jednání o obnově kašny začala už před pěti lety.

Projekt se z online prostředí přirozeně přesunul i do šumavské krajiny. Pod značkou We Love Šumava například probíhá i dobrovolné sázení stromů nebo sbírání odpadků. Richard Brož se snaží všechny dobrovolnické akce organizovat tak, aby lidi bavily. Chce, aby si z nich odnesli nezapomenutelný zážitek. Jednou z takových akcí jsou tajné koncerty Marka Ztraceného v šumavské krajině. Dobrovolníci uklidili odpadky a pak získali vstupenku na komorní koncert.

„Samozřejmě, kdybychom měli Markovi za koncert platit, nikdy bychom to nedokázali. Ale on sám má Šumavu rád, tak jsme se domluvili, že my vyženeme lidi do lesa uklízet a on za to udělá tajný koncert jen pro ně,“ vysvětluje Brož. Klíčem ke vstupence bylo nasdílet lokaci a fotku uklizeného místa. Zatímco první rok se do akce zapojilo okolo stovky dobrovolníků, druhý rok už to bylo 250 a naposledy zhruba 400. „Někdo sesbíral vajgly okolo lavičky, jiní zase nasbírali plné auto odpadků a pneumatik. Každý pak dostal na oplátku lístek na koncert s výhledem na Železnou Rudu a západ slunce.“

Dvakrát do roka pořádá Richard Brož akci „Tričko s příběhem“. Lidé si během ní mohou koupit tričko nebo mikinu s originálním designem projektu We Love Šumava a zároveň dostanou pozvánku k sázení stromků na Šumavě. Cílem této akce je přiblížit lidem práci v lese a zvýšit povědomí o problémech, jako je například kůrovec v českých lesích. Díky této iniciativě se již podařilo vysázet 40 000 nových stromů nebo obnovit dva staré ovocné sady, které jsou přístupné veřejnosti. „Lidé nás svým nákupem podpoří, ale zároveň si odnesou i hezký zážitek. Dnes už se do sázení zapojují stovky lidí. Stromy vybíráme s Lesy ČR a k sázení se přidávají i moji přátelé revírníci, kteří návštěvníkům vyprávějí zajímavosti o myslivosti a lesnictví,“ dodává Brož.

Dalším úspěšným projektem jsou Otevřené dveře na vrcholu Pancíře. Před pěti lety sem spolek umístil futra s dveřmi, aby přilákal návštěvníky na tento méně známý šumavský vrchol a zároveň ulevil přetíženým ledovcovým jezerům. Každý, kdo se k Otevřeným dveřím vydá a sdílí na instagramu svou fotografii s hashtagem #otevrenedvere, navíc podpoří charitativní akci. „Na konci roku spočítáme všechny fotky s hashtagem a za každou věnujeme korunu na dobrou věc. Snažíme se sílu sociálních sítí využít k tomu, abychom pomohli,“ vysvětluje Brož. Díky tomu nakoupili dárky pro děti z dětského domova nebo přispěli 40 000 korun na léčbu a rehabilitaci dívky, která po úrazu přišla o nohy. Celkem takto We Love Šumava věnovalo na různé charitativní projekty už 350 000 korun.

Letos se Richard Brož zapojil také do projektu Turistika beze stop, který vznikl pod záštitou společnosti E.ON. Firma oslovila více než desítku odborníků a osobností, pro něž je turismus živobytím, předmětem vědeckého zájmu nebo se snaží řešit jeho dopady přímo v terénu. Richarda Brože oslovila právě proto, že jeho projekt Šumavě pomáhá a posouvá zdejší turistiku udržitelným směrem. Třeba tím, že motivuje lidi k výletům na méně známá místa.

Na základě rozhovorů s odborníky se pak definovaly základní zásady udržitelné turistiky. Ty lidem přibližují konkrétní kroky, jak cestovat odpovědněji, aby naše kulturní a přírodní bohatství zůstalo zachované i pro další generace.