Satelity, drony a mentální odolnost. I tak vypadá obranný průmysl, říká muž v čele miliardového fondu

Během studené války potřebovalo americké ministerstvo obrany komunikační síť, která by přežila nukleární konflikt. V roce 1969 proto začalo pracovat na první decentralizované počítačové síti Arpanet, předchůdkyni dnešního internetu. Původně vojenský nástroj, který začaly využívat také univerzity ke sdílení odborných poznatků, se pak postupně stal – právě v podobě internetu – neodmyslitelnou součástí dnešního světa. Podobný osud potkal i technologie jako radar nebo GPS – vzešly z obranného průmyslu, ale využití našly i v běžném životě.

Zatímco dříve byly ochrana životů a boj o přežití hnacím motorem inovací, v posledních několika desetiletích se hlavně v nejbohatších částech světa situace změnila. Za technologickým pokrokem stály namísto armád spíše civilní společnosti. Technologiím v obraně a bezpečnosti se nepřikládal takový význam – dokonce to bylo vnímáno jako něco amorálního. To podle Přemysla Rubeše, zakladatele investiční společnosti Presto Ventures, korespondovalo s tím, jak veřejnost vnímala bezpečnost a vlastní obranu. „Společnost zkřehla a ztratila odolnost. Krizové události pak společnost polarizují, roste strach a daří se populismu. S tím se pojí všeobecná úzkost, nespokojenost a snížená schopnost odolávat dalším hrozbám,“ říká Rubeš.

Startupy ve střední a východní Evropě v posledních letech slavily úspěch hlavně ve vývoji softwaru pro firmy – od online tržišť až po komplexní podnikové systémy. Jenže pak přišly neočekávané události, které zasáhly celosvětovou ekonomiku, takzvané černé labutě – covidová pandemie, tržní bublina, válka na Ukrajině, energetická krize, inflace. Jasně se tak ukázalo, že samotné digitální technologie problémy současného světa nevyřeší, upozorňuje Rubeš.

V reakci na nové geopolitické výzvy loni vznikl český investiční fond Presto Tech Horizons. Je společným projektem průmyslově-technologické skupiny CSG podnikatele Michala Strnada a technologické investiční firmy Presto Ventures Přemysla Rubeše. Z fondu plánují zainvestovat až 150 milionů eur, v přepočtu 3,7 miliardy korun. Ty rozdělí mezi více než 30 inovativních projektů z členských zemí NATO a jejich spojenců.

Presto Tech Horizons se zaměřuje na startupy, které využívají pokročilé technologie pro zvýšení bezpečnosti lidí, měst i států, včetně jejich soukromí a majetku. To podle Rubeše zdaleka neznamená jen zbraně. „Dnes do obrany spadá kyberbezpečnost, ochrana kritické infrastruktury, předcházení nehodám v dopravě a průmyslu, ochrana proti zneužití AI, a dokonce i duševní zdraví. Protože když má společnost sníženou mentální odolnost, její obranyschopnost a bezpečnost klesá,“ říká Rubeš.

Zakladatelé fondu vybírají firmy, jejichž inovativní řešení zajistí bezpečnost a prosperitu celé společnosti. Technologie dnešních obranných startupů by totiž časem mohly najít uplatnění i v běžném životě. Podobně jako internet nebo GPS v minulém století. Část investic podle Rubeše půjde i českým firmám. „Vedle pobaltských států je Česko jedním z center inovací ve střední a východní Evropě,“ říká s tím, že zhruba polovina podpořených projektů v historii Presto Ventures měla českou stopu.

Jak obranný průmysl v období krize dokáže urychlit vývoj technologie i pro civilní použití, ukazují podle Rubeše například drony. Naléhavá potřeba inovací během války posunula dronové technologie výrazně rychlejším tempem než vývoj v předchozích letech. Během konfliktu se jasněji ukáže, která technologie nebo produkt má největší šanci na komerční využití. „Co dnes zachraňuje životy na bojišti, najde brzy uplatnění i v civilním světě. Představte si třeba výrazně rychlejší doručování zásilek nebo efektivnější záchranné operace po živelních pohromách. V obou případech mohou technologicky vyspělé drony hrát důležitou roli,“ dodává Rubeš.

O rozpohybování projektů, které v sobě propojují to nejlepší ze světa hardwaru i softwaru, se před několika lety začaly zajímat v Prestu i v CSG. Rozhodnutí spojit síly tak bylo logickým krokem. Oba podniky viděly v kompetencích toho druhého velkou přidanou hodnotu.

V Rubešově Presto Ventures vědí, jak z tisíců investičních příležitostí vybrat ty nejslibnější – s unikátním produktem a největší šancí na úspěch. Reputace mezi inovativními podnikateli a zkušenosti získané ze stovek investičních transakcí do mladých firem jsou v případě pokročilých technologií, anglicky souhrnně nazývaných deep tech, naprosto zásadní. Bez relevantních informací a kontaktů je pro investory složité rozpoznat v oboru obranných technologií skutečně perspektivní projekty.

„Každý investor patrně zná někoho, kdo vlastní restauraci. Může si tak poměrně snadno ověřit a zhodnotit, zda by mělo smysl podpořit gastro-tech startup, který se uchází o jeho investici,“ vysvětluje Rubeš. Posoudit potenciál firmy v oblasti satelitní komunikace nebo autonomních systémů je ale něco úplně jiného. Bez technologických expertů a obchodních kontaktů uvnitř odvětví je to podle něj prakticky nemožné.

Právě v účasti průmyslového partnera, skupiny CSG, spočívá unikátnost Presto Tech Horizons, který podle Rubeše nemá v evropském měřítku obdoby. „Startupy, které chtějí do obranného sektoru vstoupit, čelí extrémně vysokým bariérám,“ vysvětluje. Jen dobrý produkt nestačí. Mladé firmy často neví, jak se dostat k prvním zákazníkům a jak projít složitým regulačním schvalováním u klientů, jako jsou vládní organizace spřízněných zemí. A právě s takovými překážkami dokáže spojení Presta a CSG výrazně pomoct.

První investici oznámilo Presto Tech Horizons loni v říjnu. Putovala do německo-ukrajinského startupu Vidar Systems, jehož akustický systém řízený umělou inteligencí dokáže rozpoznat nepřátelské útoky. Chrání tak vojenské i civilní objekty.

V listopadu minulého roku následoval americko-ukrajinský projekt Bavovna AI. Ten se zaměřuje na vývoj navigačních systémů pro bezpilotní letouny, včetně dronů. Řídí je AI a fungují i bez GPS signálu. Poslední zatím zveřejněnou investicí fondu byl americký startup BlueQubit, který vyvíjí platformu umožňující využití kvantových algoritmů a simulací pro kryptografii, logistiku nebo vývoj léků.

Nový fond se podle Rubeše zaměřuje hlavně na startupy v poměrně raných byznysových fázích. To se odráží i na trvání podpory, kterou projektům poskytuje. „Bavíme se o pěti až deseti letech. První tři roky potrvá, než portfolio fondu složíme. Firmám pomáháme růst, rozvíjet se a najít další vhodné investory nebo příležitost pro exit,“ uzavírá Přemysl Rubeš.