Hustíte gumy kvůli spotřebě na vyšší tlak? Nebo dojíždíte zimní v létě? Mýty ohledně pneumatik mohou být nebezpečné

Člověk nemusí být profesionální jezdec, aby si všiml, jakého obrovského pokroku se podařilo za posledních dvacet let dosáhnout ve výrobě pneumatik. Prakticky každá nová pneumatika svého předchůdce překonává ve všech důležitých kritériích, jako je životnost, ovladatelnost, bezpečnost a v poslední době tolik diskutovaný valivý odpor, který ovlivňuje spotřebu paliva.

Aby pneumatiky opravdu fungovaly a také dlouho vydržely, je potřeba se o ně stále trochu starat. Stejně jako v autě necháváte jednou za rok vyměnit olej, doléváte vodu do ostřikovačů a občas ho umyjete, potřebují i pneumatiky alespoň základní péči. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících životnost a správnou funkci pneumatik je jejich správné nahuštění. Vzpomenete si, kdy jste naposledy u svého auta zjišťovali, zda máte v pneumatikách správný tlak?

Že už si to ani nepamatujete? Že vám ho přece kontrolovali v servisu, když jste před na jaře půl rokem přezouvali? Že ten tlak si přece auto hlídá samo a vy nemusíte nic dělat? „Zkontrolovat tlaky v pneumatikách by měl každý aspoň jednou za měsíc,“ říká Aleš Langer, šéf technického zákaznického servisu Continental Barum, a dodává, že není od věci vždycky před jízdou obejít auto a aspoň se přesvědčit, že jsou všechny pneumatiky nahuštěné. Tlak by se měl kontrolovat u studených pneumatik neohřátých delší jízdou.

Ačkoli už jsou bezpečnostní systémy v moderních autech spolehlivé, není dobré se ukolébat tím, že vás na prázdné kolo samy upozorní. Navíc auto na pneumatiky nevidí, takže neodhalí například poškození bočnice nebo opotřebení dezénu. To, že vám pneumatiky správně nahustili na jaře v pneuservisu, když jste naposledy přezouvali, opravdu nestačí. I ze sebelepší pneumatiky vzduch postupem času pomaličku uniká a žádná nevydrží dokonale nahuštěná celou sezonu. Také je potřeba myslet na to, že se s autem jezdí v různých podmínkách a teplotách a s odlišným zatížením. A tím se mění i požadavky na tlak v pneumatikách.

Každé auto má nějaké doporučené tlaky v pneumatikách, kterých by se měl řidič držet. Automobilky ovšem určují odlišné tlaky pro různé rozměry kol, a hlavně pro odlišné zatížení auta. „Když se chystáte například na dovolenou s plně naloženým autem, měli byste adekvátně dofouknout pneumatiky, jak předepisuje automobilka. Zvýšený tlak v pneumatikách totiž zvyšuje jejich nosnost,“ vysvětluje Aleš Langer. Správné hodnoty tlaků najdete na etiketě umístěné většinou na sloupku u řidiče nebo zevnitř na víčku nádrže.

A co hrozí, když budete jezdit na podhuštěných pneumatikách? Samozřejmě záleží, jak moc podhuštěné budou. Pokles tlaku o pár desetin baru pod doporučenou hodnotu sice není katastrofální, ale už se může projevit mírně zhoršenou ovladatelností například v zatáčkách. „Pneumatika se také více ohřívá, nemá ideální kontakt s vozovkou a má větší valivý odpor, takže se trochu zvýší spotřeba paliva a zrychlí se i její opotřebení,“ říká k tomu Aleš Langer. „Pokud už je pneumatika podhuštěná hodně, například na hodnoty kolem jednoho baru, jsou jízdní vlastnosti zhoršené už značně a hrozí i náhlá destrukce pneumatiky za jízdy a ztráta kontroly nad vozem,“ varuje Langer.

I proto je dobré plně zatížené auto správně „nafoukat“ na zvýšený tlak. „Můžete mít gumy nafoukané správně na dobu, kdy v autě jezdíte sami, například na 2,2 baru. Ale když pak auto plně obsadíte, naplníte kufr a ještě dáte třeba na střechu box s věcmi, najednou je těch 2,2 baru málo a pojedete klidně na pneumatikách podhuštěných o 1 bar,“ upozorňuje odborník z Continental Barum. Potom vážně hrozí, že vám pneumatika někde na dálnici cestou na dovolenou praskne, i když je relativně nová. „S kvalitní moderní pneumatikou nahuštěnou na správný tlak se vám ale nestane, že by někde najednou praskla. Tyto náhlé defekty jsou z naprosté většiny případů právě důsledkem nedostatečného huštění nebo mechanického poškození pláště,“ říká Langer.

Jiným případem je zase jízda na přehuštěných pneumatikách. Jedná se o oblíbený „trik“ řidičů, jak si snížit spotřebu paliva. Více nahuštěná pneumatika má opravdu o něco nižší valivý odpor a dá se tak ušetřit i pár deci paliva na 100 km. Ale zase to má několik vedlejších negativních efektů. „Přehuštěná pneumatika má zmenšenou styčnou plochu, takže zhorší ovladatelnost, a hlavně reakce na pokyny volantem. To může být nebezpečné třeba v případě, kdy musí řidič provést vyhýbací manévr. Přehuštěné pneumatiky jsou také značně nekomfortní, neboť na nich logicky auto více drncá,“ dodává Langer.

„No tak si teda pneumatiky jednou za čas dofouknu. Vy děláte, jako bych jim musel každý večer zazpívat ukolébavku,“ namítne motorista, který potřebuje s autem každý den jezdit a nemá čas před každou jízdou kontrolovat kola manometrem. Jenže zatímco auto je závislé na pneumatikách, jsou zase správně a spolehlivě fungující pneumatiky závislé právě na autě.

„Automobil by měl mít v pořádku podvozek a seřízenou geometrii náprav. Nadměrné vůle v zavěšení a právě rozhozená geometrie způsobují zrychlené opotřebení pneumatik a celkově horší ovladatelnost,“ upozorňuje Aleš Langer z Continental Barum. „Rychle se to pozná podle nerovnoměrného sjíždění kol, kdy se například začnou rychleji ojíždět vnitřky pneumatik. U běžně provozovaných aut je dobré seřídit geometrii když už ne každý rok, tak aspoň jednou za dva roky,“ doporučuje Langer.

Bohužel kolem pneumatik koluje mezi motoristy mnoho omylů a mýtů, ať už jde třeba o oblíbené dojíždění zimních pneumatik v létě nebo pocit, že na podhuštěných pneumatikách auto méně poskakuje, a je tedy komfortnější. Jak už ale víte, podhuštěné pneumatiky jsou opravdu nebezpečné. A o zimních pneu v létě platí vlastně to samé, co o letních v zimě. Nefungují tak dobře a prodlužují brzdnou dráhu. Jenže zatímco letní v zimě jsou riskantní hlavně na sněhu a ledu, zimní v létě fungují hůře prakticky za všech podmínek: na suchu i na mokru.

„Směs zimních pneumatik je speciálně vyvinutá pro období s nižšími teplotami. Jejich dezén je uzpůsoben tak, aby měla pneumatika dobrou trakci nejen na sněhu, v břečce a na mokru, ale i na suchu,“ říká Magda Nagy z Continental Barum. Dodává, že se zimní pneumatiky v létě přehřívají a velmi rychle opotřebovávají. Stačí se podívat na několik nezávislých testů a uvidíte, že průměrné zimní pneumatiky mají na suchu v létě klidně o 5 až 10 metrů delší brzdnou dráhu ze 100 km/h než letní pneumatiky. To je rozdíl délek dvou stojících aut.

Do popředí zájmu se poslední dobou dostávají celoroční pneumatiky. Motoristé v nich vidí především úsporu, kdy nemusí řešit přezouvání dvou sad pneumatik. Přesto je potřeba počítat s tím, že se jedná o kompromisní řešení. I nejlepší celoroční pneumatika se na sněhu a ledu jen těžko vyrovná špičkové zimní a obráceně, v létě nebude fungovat tak dobře jako prémiová letní pneumatika. Rozhodně je ale lepší mít jednu sadu dobrých celoročních pneu než nějaké nekvalitní letní a zimní gumy.

„Například pro druhé auto v rodině, se kterým se nejezdí do extrémních podmínek, jsou celoročky velmi dobrý kompromis,“ říká Magda Nagy. „Zase je ale potřeba myslet na to, že i takové pneumatiky vyžadují nějakou péči, hlavně kontrolu tlaku, celkovou prohlídku jejich stavu a rovněž i pravidelné převážení kol,“ doplňuje Nagy. Dodává, že právě skutečnost, že lidé nemusejí s celoročními pneumatikami každý půl rok přezouvat, vede k vynechávání i těch základních úkonů. Nevyvážená kola pak nepříjemně vibrují. Nebývá to chyba pneumatiky, ale právě nevyvážených kol.

Vibrace se ale můžou objevit i z jiného důvodu, ne jen z nevyvážených kol. Už jste někdy slyšeli o termínu „flat spot“? Kdo pravidelně sleduje například závody Formule 1 s anglickým komentářem, určitě mu už svítá. Ale u běžných aut je to něco jiného než prodřený dezén „probrzděné“ pneumatiky, neboť moderní auta už mají stejně všechna kola s protiblokovacím brzdovým systémem ABS. Jde ale o něco podobného: plošku na pneumatice.

Jak se na gumě může vytvořit ploška, když je kolo kulaté a s autem se nejede? No, to je právě ten problém. „Všímáme si toho hlavně u moderních SUV a elektromobilů, což jsou auta s vysokou provozní hmotností. Když takové auto třeba déle stojí na místě a navíc nemá pneumatiku dostatečně nahuštěnou, opravdu se může konstrukce gum pod vahou auta mírně zbortit a vznikne ploška,“ popisuje zvláštní fenomén Aleš Langer. Většinou pak ale stačí s autem ujet pár kilometrů a jakmile se pneumatiky ohřejí, vibrace a deformace zmizí.

„Automobilky například pro delší odstavení aut v autosalonech a u prodejců doporučují pneumatiky silně přefouknout, aby se právě problému vzniku těchto plošek předešlo,“ popisuje trik Langer z Continental Barum a dodává, že se s podobným problémem nejčastěji setkávají motoristé, kteří zaparkují své auto v horku u moře na sluníčku na celý týden, anebo odjedou třeba na měsíc pryč a se svým autem dlouho nejezdí. „S rostoucí hmotností nových aut se o tomto problému bude mluvit asi stále častěji,“ doplňuje odborník.

Ačkoli jsou moderní pneumatiky velice odolné a trvanlivé, měl by jim řidič věnovat alespoň trochu pozornosti, aby vydržely dlouho spolehlivě fungovat. Kromě hlídání správného tlaku, které je asi nejdůležitější, je dobré dávat pozor při parkování u obrubníku. Byla by škoda si jinak dobrou pneumatiku mechanicky poškodit. A pokud přezouváte dvě sady, myslete i na správné uskladnění pneumatik. Měly by být v suchu a chladu, ideálně postavené vedle sebe. Pokud máte obuté celé ráfky, klidně mohou ležet na sobě. Ale pamatujte na to, že i když si kola přehazujete sami, je dobré je čas od času nechat v pneuservisu vyvážit.