Chybí nám hořčík, zdravé mastné kyseliny i vitamín D. Nemáme je kde brát, říká šéf BrainMarketu

Pomáhají nám s nedostatkem energie, spánkem, zvládáním stresu nebo nás posouvají k lepším sportovním výkonům. Řeč je o doplňcích stravy, které podle průzkumu STEM/MARK užívala ke konci roku 2024 na podporu zdraví téměř polovina Čechů. „Pro naše zdraví, ale třeba i dlouhověkost tvoří základ strava, spánek a pohyb. Ale pokud něco z toho šidíme, mohou to doplňky stravy kompenzovat,“ vysvětluje zakladatel BrainMarketu Jiří Votava.

Jedním dechem však dodává, že bychom se měli zaměřit na to, aby šlo o funkční, kvalitní a klinicky otestované produkty. Zatímco u jídla jsme si už zvykli kontrolovat nutriční složení nebo přítomnost nežádoucích látek, jako jsou různá éčka, konzervanty a podobně, u doplňků stravy to ještě neděláme.

Proč bychom ale měli doplňky stravy vůbec užívat? Důvodů je několik. Třeba ten, že z půdy v důsledku rozvoje intenzivního zemědělství v 60. letech minulého století mizí důležité minerály. Jedním z těch nejdůležitějších je hořčík.

„Spousta jednoduchých nebo zdánlivě neřešitelných problémů souvisí s jeho nedostatkem,“ říká Votava. Podle studií hořčík prokazatelně pomáhá například proti vyčerpání či stresu, ale je vhodný také na úzkosti, svalové křeče nebo pro zlepšení spánku. V těle se podílí až na šesti stech biochemických reakcích, přičemž nejdůležitější z nich je produkce energie.

Mezi látky, které nám chybí nejvíc, patří také vitamín D. Naše tělo si ho sice umí vytvářet samo, potřebuje však k tomu určitou vlnovou délku slunečního záření. Jelikož ale trávíme spoustu času v kancelářích nebo doma, vitamín D nám chybí. „Abychom ho měli dostatek, je dobré strávit alespoň deset minut denně na přímém slunci,“ vysvětluje Votava. Vitamín D přitom podporuje zdraví kostí, imunitu, ale je důležitý i pro produkci serotoninu, takzvaného hormonu štěstí. Z potravy ho přitom takřka nikdy nezískáme dostatečné množství. Nejčastěji se pak prodává coby vitamín D3 v kombinaci s vitamínem K2 – který zvyšuje odolnost i využitelnost vitamínu D3, a navíc působí proti ukládání vápníku do cév.

Poslední látkou, která je podle Votavy vhodná takřka pro všechny Čechy, jsou mastné kyseliny omega-3. U nich už řada klinických studií prokázala, že pomáhají snižovat krevní tlak, riziko kardiovaskulárních nemocí, ale i zánětů kloubů a celkově pak zlepšují naši imunitu.

„Bohužel jsme si na Západě navykli jíst fast food založený na olejích – slunečnicovém, řepkovém, ale i dalších. Tyto suroviny jsou přitom plné škodlivých omega-6 kyselin, které způsobují záněty,“ vysvětluje šéf BrainMarketu. Kyseliny omega-3 tak působí jako jejich protiváha. Najdeme je například v rybách nebo řasách. K doplnění doporučené denní dávky by sice měly stačit dvě až tři porce ryb týdně, tedy někde mezi 150 a 300 gramy. Podle dat Českého statistického úřadu jsme však v Česku v průměru na pouhých 108 gramech, a omega-3 kyseliny tak většině z nás chybí.

Doplňky stravy se dnes prodávají ve specializovaných obchodech zaměřených na zdraví či fitness, v lékárnách, ale i v drogeriích. Jak ale vybrat ty správné? „Určitě je třeba sledovat, kolik je v produktu účinné látky. Devadesát kapslí jednoho produktu totiž není stejných jako devadesát kapslí jiného,“ říká Votava.

Množství účinné látky se tak může lišit i několikanásobně. „Dalo nám hodně práce, abychom do jedné kapsle dostali celý gram hořčíku. Na automatickém stroji už to nejde a surovina se musí speciálně připravit,“ vysvětluje Votava. Dodává, že si na tom, aby v každé kapsli bylo co nejvíc účinné látky, zakládají.

Za vývojem produktů v BrainMarketu stojí celý tým lidí. Ti zjišťují úskalí jednotlivých ingrediencí, ať už jde o vstřebatelnost či stabilitu látek, nebo hledají nejvhodnější partnery na trhu. Pro své produkty objednávají nejúčinnější a prověřené suroviny z Evropy i USA. Složení navíc pravidelně testují v nezávislých laboratořích, aby měli jistotu, že v produktech je dostatek účinných látek, a že v nich naopak není nic, co do nich nepatří.

Mezi doplňky stravy se každý rok objeví několik novinek a trendů, v posledních letech jde hlavně o látky podporující dlouhověkost neboli longevity. Často za jejich popularizací stojí slavné osobnosti. V nedávné době to byly třeba stimulanty NAD+, které pomáhají opravovat DNA. K většímu zájmu o ně přispěl harvardský profesor David Sinclair ve své knize Konec stárnutí. Další takovou látkou je berberine pro podporu inzulinové senzitivity a zdravého cholesterolu. Tu zase propaguje americký podnikatel a miliardář Bryan Johnson, který zasvětil život výzkumu na téma věčné mládí.

S longevity je to však složité. Modely dlouhověkosti se dnes testují například na hlodavcích, ale než se zjistí, zda dané látky budou fungovat i na lidi, může to trvat klidně desítky let. „My k trendům přistupujeme tak, že se konkrétní látky snažíme dávat do komplexů, aby se navzájem podporovaly a měly jasné účinky,“ říká Votava.

Inspiraci pro recept na věčné mládí proto Jiří Votava a jeho tým hledá nejen u takzvaných biohackerů, ale i v modrých zónách, tedy v místech, kde se lidé dožívají nadprůměrného věku v dobré kondici. A jak se ukazuje, klíčový je u nich pohyb, mentální aktivita, ale i kvalitní strava nebo pobyt na slunci.

Votava to vysvětluje na příkladu s jídlem, které dnes často odbýváme. „Už jen když jdete stolovat, dělá to obrovský rozdíl. Soustředíte se na samotné jídlo, udělají se vám v puse sliny, připraví se trávicí enzymy. V žaludku se vytvoří kyselina chlorovodíková a do střeva vám jde natrávená potrava. Většina lidí ale dnes jí rychle a všechny procesy v těle se nenastartují,“ vysvětluje Votava.

Smysl podle něj tedy dává začít řešit užívání doplňků ve chvíli, kdy máme vyřešenou stravu, spánek a pohyb. Nebo když alespoň víme, jak si v jednotlivých oblastech vedeme. Teprve pak můžeme využít některou z látek k jejímu doplnění v případě nedostatku, nebo naopak k dosažení lepších výkonů.

BrainMarket dnes vyrábí celou řadu doplňků stravy pro optimalizaci zdraví, také některé bio potraviny, ekologickou kosmetiku nebo věci do domácnosti pro zdravější prostředí. Svou nabídku však firma hodlá dál rozšiřovat.

První novinkou by měla být vlastní mobilní aplikace, kde si lidé budou moci zaznamenávat zdravotní údaje. „Mám chytrý prsten Oura a ten sleduje celou řadu zdravotních ukazatelů. S kamarádem tak dlouhodobě soupeříme v tom, kdo se líp vyspí,“ říká s úsměvem Votava. Dodává, že právě takzvaná gamifikace spoustu lidí motivuje k tomu, aby si více všímali svého zdraví.

Druhou novinkou pak bude doporučování doplňků stravy na základě krevních testů. Ty už dnes dokážou odhalit celou řadu problémů, ať už jde o hormonální nerovnováhu, hladinu vitamínu D3 či hodnoty homocysteinu spojovaného s rakovinou. Votava by chtěl pokročilejším uživatelům zprostředkovat zdravotní testy v laboratořích Synlab, na jejichž základě by mohli lépe pracovat se suplementy i se svými životními návyky.

Edukace je pro BrainMarket zásadní. Proto na pobočkách v Praze a Ostravě nabízí služby výživového poradce nebo pořádá komunitní akce, kam si zve zajímavé hosty z oblasti zdraví. Firma navíc svůj personál pravidelně školí, aby dokázal zákazníkům s výběrem doplňků a jejich dávkováním poradit. „Lidé se nás třeba často ptají, proč nemáme produkty jako spalovač tuku. Nám se tohle příčí, byť bychom na něm mohli vydělávat. Jednoduše ale víme, že tyhle věci nefungují a často větší efekt udělá, když si dáte kávičku,“ říká Votava.