Češi si ve světě plném změn dokážou poradit. Potřebují ale někoho, o koho se můžou opřít, říká šéf ČSOB

Žijeme v době rychlých změn. Lidé se stále učí čelit novým výzvám, ať už jde o nástup umělé inteligence nebo geopolitické zvraty na různých místech světa. Ředitel skupiny ČSOB Aleš Blažek nabízí paralelu s devadesátými lety. „Tehdy se měnilo úplně všechno. Státní režim, ekonomické vazby, díky internetu probíhala digitální revoluce. Změny bolely, ale česká společnost si s nimi dokázala poradit,“ říká. Dnes je podle něj situace podobná.

Rozdíl je v tom, že porevoluční zkušenost učinila českou společnost robustnější. Na krizové situace je lépe připravená, podotýká Blažek. I to mimo jiné ukázal průzkum na téma Češi a změny, který pro skupinu ČSOB v březnu 2026 zpracovala agentura Datank. Výsledkem je historicky první Index připravenosti Čechů na změny.

Česká společnost v něm získala 46,2 bodu ze 100. Na první pohled se to může zdát jako docela průměrný výsledek, podle Blažka je ale nutné vnímat kontext a přirozenou povahu české populace. „Jsme pragmatický národ, který potřebuje vědět, proč se změna děje a jaký je její přínos,“ vysvětluje šéf ČSOB a dodává, že jakmile Češi pochopí, že jim novinka přinese konkrétní užitek, umí ji přijmout rychle.

Pro ukázku si Blažek pomáhá příkladem ze svého „domácího“ bankovního prostředí. „Podívejte se na mobilní bankovnictví nebo bezkontaktní platby. Tam my Češi patříme ke světové špičce, zatímco zahraniční trhy jsou v tomto ohledu často daleko pozadu,“ říká.

Z celého průzkumu podle Blažka vyplývá jeden zásadní princip: Ochota Čechů přijmout novou realitu nezávisí na tom, jak velká daná změna je, ale na tom, jestli nad ní mají osobní kontrolu. Zatímco na změny v rodinném životě nebo volném čase se podle dat těší šest z deseti Čechů, ty ve vysoké politice, geopolitice nebo ve zdraví vyvolávají u nadpoloviční většiny lidí obavy, protože je vnímají jako neovlivnitelné.

Zmiňovaný princip kontroly v datech ČSOB vykresluje pozoruhodné závěry. Průzkum, který spoléhal na respondenty napříč českými regiony, například ukázal, že pro většinu Čechů je pocitově snazší změnit banku, zaměstnání nebo se přestěhovat do jiného města, než si najít nového obvodního lékaře či zubaře.

Z průzkumu pro ČSOB jednoznačně vyplývá, že změnou, kterou by si Češi sami pro sebe přáli nejvíce, je vyšší finanční jistota. Jako svoji prioritu ji označilo 44 procent dotázaných. U nízkopříjmových domácností s výdělkem do 25 tisíc korun měsíčně takové přání stoupá až na 55 procent. Touhu po více času na rodinu vybralo jako preferovanou změnu 20 procent, stabilnější politickou situaci 13 procent lidí.

Blažek v souvislosti s přáním lidí na zvýšení finanční jistoty nabízí optimistický výhled a upozorňuje na obecný pozitivní trend: česká společnost jako celek postupně bohatne. „Čím bude naše společnost bohatší, tím si budeme víc věřit, že změny, ať už budou jakékoliv, zvládneme. Protože to hlavní, tedy finanční jistotu, budeme mít zajištěnou,“ konstatuje.

Banka by podle Blažka měla lidem pomáhat vytvářet bohatství a finanční polštář, který jim dá jistotu, že dokážou zaplatit za bydlení, zajistit se na důchod nebo se vypořádat s nečekaným stresem. Zájem o tyto oblasti přitom podle něj v Česku roste, což potvrzuje i téměř exponenciální nárůst zájmu o investování od dob pandemie covidu.

Samostatnou kapitolou jsou pak technologické inovace. Podle průzkumu 80 procent Čechů vnímá dnešní změny v této oblasti jako příliš rychlé. Jako preferovanou životní změnu označila technologické inovace dvě procenta lidí. Podle Blažka to však neznamená, že by v technologiích lidé viděli velkého strašáka. „Spíše si zatím nedokážou představit, co konkrétně jim přinesou, a proto jsou opatrní,“ říká ředitel ČSOB.

To se týká i nástupu umělé inteligence (AI). „Myslím, že ještě úplně nechápeme, co všechno se může díky AI změnit třeba v souvislosti s prací. Existují sice katastrofické predikce, ale těm moc nevěřím. Je však pravda, že AI zasáhne spoustu oborů, které se budou zásadním způsobem měnit,“ odhaduje Blažek. Pro běžného člověka to podle něj znamená zejména nutnost neustále se učit nové věci.

Zpětný pohled na zvládnuté krize navíc ukazuje důležitý psychologický moment. „Většina lidí sice prochází velkými životními zvraty s určitou mírou stresu a obav, jakmile je ale překoná, zpětně je hodnotí pozitivně,“ říká Blažek. Podle něj sice transformace může podobně jako v devadesátých letech bolet, z dlouhodobého hlediska však lidskou odolnost posouvá vpřed.