Češi neumějí šetřit jídlem. Domácnosti ročně vyhodí skoro půl milionu tun jídla, říká Jitka Götzová z Ministerstva zemědělství

Obhospodařování polí a sadů, chov zvířat i zpracování mléka a obilí vyžadují obrovské množství vody a energie. S každým vyhozeným jogurtem je dobré myslet na to, že spolu s ním vyhazujeme i zdroje vynaložené na chov krav, lidskou práci i energii na provoz balicí linky, dovážky potravin do obchodu a další položky. Když se pak jogurt dostane na skládku, rozkládáním se uvolňuje metan, který přispívá ke globálnímu oteplování. Pro planetu je tak nejlepší naložit s jogurtem tak, aby byl sněden či zpracován.

Každý Evropan vyhodí za rok přibližně 100 kilogramů jídla. Češi přitom ve výzkumech uvádějí, že se snaží jídlem neplýtvat. Podle některých výzkumů by mohla čtyřčlenná rodina každý rok ušetřit více než 14 000 korun, kdyby zodpovědněji hospodařila s jídlem. „Nadměrné vyhazování potravin způsobují především neuvážené nákupy a nesprávné uchovávání jídla, které se tak předčasně kazí,“ říká Jitka Götzová. Mezi potraviny, které často končí v koši, patří ovoce, zelenina, pečivo a mléčné produkty.

Vyhněte se neuváženým nákupům. Plánujte, co budete jíst a které suroviny vám doma chybí. Lidé, kteří jsou zvyklí nakupovat se seznamem, šetří své peníze i planetu. „Doporučuji si na nákup vyhradit dostatek času, abyste si mohli potraviny už v obchodě prohlédnout, zkontrolovat jejich trvanlivost a třeba i to, zda není jejich obal poškozený,“ říká odbornice na bezpečnost potravin.

Důležité je také nenosit nákup dlouho v tašce po celém městě, ale nakoupit až cestou domů a co nejrychleji je uložit do lednice či mrazáku. „Ponechat v létě nákup v autě na parkovišti je kritické zejména pro mléčné produkty, vejce a maso, které rychle podléhá zkáze. Proto byste je měli převážet v chladicích taškách či boxech,“ radí Jitka Götzová. Pokud necháte vejce, mléčné produkty nebo maso dlouho ve vyhřátém autě, mohou se během chvilky rozmnožit různé škodlivé bakterie včetně těch, které způsobují infekce v trávicím ústrojí. Salmonelóze a dalším infekcím se dá předcházet dostatečným tepelným zpracováním potravin.

Způsob, jakým uchováváte potraviny, má veliký vliv na to, jak dlouho vydrží čerstvé. Zeleninu ani ovoce neumývejte dříve než těsně před jejich konzumací, abyste neporušili jejich ochrannou vrstvu. A pamatujte na to, že do lednice nepatří žádné poškozené nebo nahnilé kusy. Oblíbené maliny, borůvky, jahody nebo například salát se řadí mezi suroviny, které se bez ledničky rychle zkazí. Papriky, květák, okurky nebo hroznové víno budou v ledničce čerstvé i týden a jablka, brokolice, ředkvičky a citrusy i dva týdny. „Kořenové zelenině je v lednici nejlépe s ponořenými kořeny ve sklenici s vodou anebo ve vlhké utěrce. Naopak rajčata a banány do lednice vůbec nepatří,“ radí Götzová.

Vejce patří do zadní části lednice, kde se drží nižší teplota. Ve dveřích, kam je řada lidí umisťuje a kde se teplota s každým otevřením lednice mění, vejce nejsou v bezpečí. „Dobrým tipem je skladování potravin podle teplotních zón v lednici. Nejníže patří masné výrobky, nejvýš zase sýry,“ dodává odbornice z Ministerstva zemědělství.

Více než polovina Čechů si plete pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“ na obalech produktů. Jakmile uplyne datum uvedené na obalu, potravinu řada lidí vyhodí, i když to není potřeba. V Evropské unii se ročně vyhodí téměř 9 milionů tun potravin, které jsou úplně v pořádku, ale zároveň jejich doba minimální trvanlivosti už skončila.

Ovoce a zeleninu můžete zamrazit, usušit, zavařit nebo fermentovat či jinak zpracovat. „Například staré rohlíky lze usušit na strouhanku, odkrojky z košťálové zeleniny využít na vývar či omáčku,“ dodává. Nejzazší možností je pak kompost či kontejner na bioodpad.