Češi mají tah na branku, proto bodují v nanotechnologiích

Nanotechnologie jsou obor, jehož základní stavební jednotku jen okem nezahlédnete. Pracuje totiž s tak malým měřítkem, že v něm přestávají platit běžné fyzikální zákony.

Předpona nano- značí jednu miliardtinu metru. V tak malém měřítku se materiály chovají jinak než ve světě, který jsme zvyklí vídat našima očima. „Uhlík, díky kterému píšeme tužkou, je v běžném stavu relativně křehký. Ale jeho nanopodoba, takzvaný grafen, je pevnější než ocel,“ vysvětluje Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR a spoluzakladatel firmy Nanospace. Grafen má podle něj velký potenciál využití v senzorice nebo výrobě a ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

V současné době se nanotechnologie podle Jiřího Kůse nejčastěji využívají v elektronice. „Základní stavební jednotka všech mikročipů – tranzistor – je dnes velká jen tři čtyři nanometry,“ říká Kůs. Aby ale člověk dokázal vlastností materiálů v tak malém měřítku využít, musí do takových míst „dohlédnout“. K tomu slouží elektronový mikroskop.

Také v jejich výrobě patří Česko mezi světové lídry. Přibližně třetina všech zařízení, která se po celém světě používají právě pro pozorování materiálů v nanoměřítkách, se produkuje v Česku. Pomyslné centrum elektronové mikroskopie je v Brně, kde sídlí hned tři globální výrobci – Tescan, Thermo Fisher Scientific a Delong Instruments.

„Elektronové mikroskopy ale neslouží jen k pozorování,“ upozorňuje Kůs. Protože takové přístroje „dohlédnou“ až na atomární úroveň, lze s jejich pomocí pozorované materiály s extrémní přesností upravovat. Proto se používají i pro testování polovodičových čipů – a v Česku své polovodiče podle Kůse zkoušejí ty největší technologické značky světa.

Česko má silné postavení také ve vývoji nanomembrán – tenkých vrstev nanovláken, které umožňují filtraci i tak malých částic, jako jsou například viry. Nebo v aplikaci nanotechnologií v kosmetice, zdravotnictví či módě. „V Česku máme dlouhou tradici technického vzdělávání, jsme silní v chemii i strojírenství. To nám dává unikátní výhodu,“ říká Kůs.

Technologie Nanospider, elektronový mikroskop i nanomembrána ilustrují to, proč je Česko v oboru světovým lídrem. „Často se mluví o Izraeli jako o startupové zemi. Ale tam spousta nápadů zůstává nedokončena. Když něco vymýšlíme my tady v Česku, třeba právě v souvislosti s nanotechnologiemi, hned přemýšlíme, jak to vyrobit a prodat. Takový mindset máme v krvi,“ je přesvědčen Kůs. I díky tomu by nanotechnologie podle něj mohly být tím, co bude Česko ve světě charakterizovat – podobně jako mikročipy definují Tchaj-wan, odkud pochází většina světové produkce polovodičů.

Příkladů, jak Češi dokázali vývoj nanotechnologií přetavit do hotových výrobků, je mnoho. „Jedním z průkopníků na českém trhu je firma FN-Nano. Aplikují nanonátěry, které chrání různé povrchy a díky nanotechnologii mají samočisticí účinky,“ vysvětluje Kůs. Další firmou je pražská společnost IQS nano, která uvedla na trh 3D nanotiskárnu. Ta tiskne s přesností, která se měří v nanometrech, a využití má třeba v bioinženýrství. Součástí Asociace nanotechnologického průmyslu ČR jsou desítky projektů. Patří mezi ně i Kůsova firma Nanospace.

Když Jiří Kůs v roce 2012 Nanospace zakládal, šlo původně o čistě obchodní projekt – e-shop sdružující české produkty s využitím nanotechnologií. Pak si ale všiml mezery na trhu: „Nikdo nenabízel protiroztočové lůžkoviny s nanomembránou pro alergiky,“ říká. Firma tak postupně zvládla celý řetězec – od vývoje přes výrobu až po prodej takových produktů.

Zlom nastal během pandemie covidu. Nanospace byl první český e-shop, který nabízel roušky s nanovlákennou membránou, která chránila před pronikáním virů. Prudký nárůst poptávky, který v Nanospace během pandemie zvládli odbavit, se výrazně propsal do tržeb firmy. Zatímco před covidem to byla firma s obratem kolem čtyř milionů korun, během covidu se číslo vyšplhalo přes sto milionů.

Dnes má firma výrazně širší záběr. Nabízí například oblečení s nanočásticemi stříbra, které působí proti bakteriím, nebo čisticí prostředky pro domácnosti. Posledním přírůstkem v sortimentu je podle Kůse bezvodá kosmetika: „Máme například sadu, která se hodí na cesty. Je v ní šampon v prášku, zubní pasta, ústní voda i mýdlo v tabletách,“ vyjmenovává Kůs. Rozsáhlý je dnes už také trh, na kterém jeho Nanospace působí. Kromě Česka a Slovenska to je třeba Španělsko, Itálie, Velká Británie nebo pobaltské státy.

S bezvodou kosmetikou chce Nanospace prorazit i za oceánem. Své produkty už nějakou dobu nabízí prostřednictvím amerického online tržiště Amazon a má také vlastní zahraniční e-shop. Letos chce Kůs založit americkou dceřinou společnost a postupně rozjet přímý prodej včetně vlastního skladu přímo ve Spojených státech.